5 1 3

Trik je v tom, že nemusíte obíhat specializované prodejny. V každém větším hobby marketu koupíte pěnové nebo plastové lišty za pár korun za metr. Stačí ostrý nůž, metr a lepidlo na dřevo nebo silikon. Já osobně dávám přednost lehčím profilům, protože je netaháte na štaflích s křečemi v ramenou. Naposledy jsem dělala obrubník podél soklu v chodbě – ty staré plastové lišty vypadaly jako z devadesátek, a tady stačilo přidat o dvacet centimetrů výš jednoduchý pásek s profilem. Rázem celá chodba působí, jako by patřila k bytu z dvacátých let. Jen pozor na spoje v rozích – tupé napojení řeším vždycky tmelem a pak přebrousím do hladka. Jinak to prozradí, že je to děláno doma.

A teď ta úzkost z místa. Když máte obývák 3×4 metry, každý centimetr je drahý. Před pár měsíci jsme vyměnili gauč za konkrétní model: sofa bed s úložným prostorem pod sedákem, kde držím zimní deky. Když přijedou přátelé, rozložím ho na ložní plochu. Ale obyčejný rozkládací gauč by v malém pokoji působil jako tank. Tady právě přichází ke slovu dekorace zdí, která odvede pozornost od masivního nábytku. Na stěnu za gaučem jsem nalepila tři tenké lišty do obdélníku a natřela je o odstín tmavší šedí, než je zeď. Výsledek? Celý kout vypadá jako vestavěná skříň s čalouněnou lavicí. Nikdo neřeší, že rozložený spací kout má jen devadesát centimetrů na šířku – oči vedou podél těch linek nahoru.

Problém s malým bytem není jen plocha, ale i výška. Náš strop je standardních 260 cm, ale podlaha je původní betonová deska bez izolace. Když jsem poprvé zkoušela dát na zeď svislé pásy, nevyšlo to – působilo to, jako by se strop propadal. Místo toho jsem zvolila horizontální pruh ve výši hlavy: jemná decorative molding vedená přes celou délku stěny v úrovni 150 cm od podlahy. Pak jsem nad ni nalepila světlejší tapetu a pod ni nechala bílou. Opticky se místnost rozšířila a zároveň dostala pevný rám. Když se sem vejde rozkládací gauč s průchozí šířkou jen 70 cm, alespoň to vypadá, že tam má být. Ta lišta dělá z nouze ctnost.

Sousedka mi jednou vyprávěla o tom, jak pořídila pohovku s click-clack mechanismus, jen aby ušetřila místo. Nejdřív nadšená, pak zjistila, že při rozkládání musí odsunout konferenční stolek o třicet centimetrů. A že ten mechanismus není tak tichý, jak slibovali v letáku. Nakonec to řešila bedna na kolečkách, která zároveň slouží jako úložný prostor. To je přesně ten moment, kdy se vyplatí mít dekorativní lištu i na stropě. Stačí jeden tenký profil nad oknem a celý kout s postelí působí jako samostatná ložnice, i když je ve skutečnosti jen kus obýváku. Když k tomu přidáte noční stolek z úzké police – namontované přímo na lištu – máte hotovo.

Cenová dostupnost je u tohoto triku zásadní. Za pár set korun koupíte deset metrů pěnové lišty, která se lepí jako tapeta. Žádné vrtání, žádný prach. Navíc ji můžete natřít barvou podle nálady – já loni vzala matně lesklou barvu a výsledek vypadá jako dřevo, jen váží třetinu. Když se stěhujete do pronájmu, kde majitel zakazuje vrtat, nalepíte lištu silikonem a na konci ji sundáte nožem. Zbyde jen kapka lepidla, kterou přetřete bílou. Zažila jsem to loni v garsonce: malá kuchyně s linkou z IKEA, žádné dekorace. Přidala jsem obvodový rám na zeď nad kuchyňskou linkou a najednou to vypadalo jako venkovský dům. Až tak, že si sousedka myslela, že jsem přidala kachličky.

Nesmíme zapomenout na problém s prostěradly. Pokud máte v obýváku rozkládací pohovku, potřebujete uložit ložní prádlo, polštáře a deku. Klasická skříň zabírá metr, na který nemáte. Zde je skvělým pomocníkem křeslo s úložným prostorem pod sedákem. Ale co když vejde jen jedna sada prostěradla? Pak řešíte bednu pod postelí, která musí ladit s pokojem. A tady se zase hodí ta dekorativní lišta na stěně – opticky ji propojí s nábytkem. Minulý měsíc jsem udělala zázrak v 2×3 metry. Na zeď nad postel jsem nalepila tři vodorovné profily v barvě držáků na záclony. Pod ně jsem dala poličku na knížky. A pod postelí mám výsuvnou bednu na kolečkách. Nikdo nevidí, že matrace leží na slatted frame z překližky, který stojí 500 korun.

Zkušenost mě naučila, že nejde o drahé materiály. Jde o linie. Když máte malý prostor a potřebujete do něj nacpat místo na spaní pro hosty, sedačku a pracovní stůl, musíte pracovat s kontrasty. Decorative molding na stropě nebo na stěně rozdělí místnost na zóny bez použití příček. Třeba v předsíni jsem udělala pás lišty ve výši očí a pod ním nalepila háčky na kabáty. Ušetřila jsem 30 cm hloubky, které by zabrala skříň. A hosté se diví, že ta malá chodba působí jako noblesní vstupní hala. Jen já vím, že za tím stojí pěnová lišta za 80 korun a dva večery s akrylátovým tmelem.

Moje poslední rada: nebojte se experimentovat s proporcemi. U nás v obýváku máme rozkládací pohovku s velvet upholstery v tmavě modré. Kdybych vedle ní dala jen bílou zeď, byla by příliš těžká. Přidala jsem proto pod okno širokou lištu–asi 15 cm vysokou–a natřela ji stejnou modří jako sedačka. Vznikl dojem, že okno je rámováno nábytkem. K tomu jsem dala na zeď nad pohovku vertikální pruhy z tenkých profilek. Výsledek? Místnost má rytmus. Když pak přijedou rodiče na víkend, spí na rozloženém gauči s foam mattress, který je 12 cm silný, a nikdo si nestěžuje, že je to tvrdé. Všichni koukají na ty linky na stropě a ptají se, kde jsem sehnala takového štukatéra.

Should you have any kind of issues regarding where by as well as how you can use continue reading this.., you’ll be able to e-mail us with our page.

About Author

Leave a Reply

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *