Když jsme zařizovali pokoj pro našeho syna, narazili jsme na první zeď hned u dveří. Místnost měla jen devět metrů čtverečních, a přesto jsme do ní potřebovali vměstnat postel, psací stůl, skříň a ještě koutek na hraní. A pak přijeli prarodiče na víkend a my zjistili, že nemáme kde spát. Tohle není jen můj příběh. S malými půdorysy bojuje většina rodičů. Řešení? A kids room design, který myslí na každý centimetr. Pokud máte podobný prostor, musíte vybírat nábytek, který maká přesčas. Každý kus musí plnit aspoň dvě funkce. Jinak se vám pokoj brzy promění v skladiště hraček a textilu.
Nechtěli jsme klasickou patrovou postel, protože strop byl moc nízký a syn se bál výšek. Místo toho jsme pořídili sofa bed, který přes den slouží jako pohovka na čtení a večer se rozloží na spaní. Zásadní bylo najít model s kvalitním spaním. Sáhli jsme po variantě s 16 cm foam mattress na slatted frame. Dlouho jsem zkoumal, jestli pěnová matrace není moc měkká pro dětskou páteř. Nakonec jsme vybrali tu s hustotou 35 kg na metr krychlový. Dítě na ní spí už druhým rokem a nikdy si nestěžovalo. A když přijedou kamarádi na přespávačku, stačí prostě rozložit a máme dvě lůžka. To je kouzlo promyšleného kids room designu.
Zásadní chybou bývá, že rodiče zapomínají na úložné prostory. My jsme zpočátku koupili jen skříň a postel. Po měsíci leželo oblečení na židli, povlečení v koši u dveří a zimní bundy v předsíni. Pak jsme objevili postel s úložným prostorem. Pod matrací jsou tři šuplíky na kolečkách. Do jednoho dávám pyžama a ponožky, do druhého ložní prádlo a třetí slouží jako zásobárna dětských knížek. Tento kus nábytku nám ušetřil místo na další komodu. A hlavně už netaháme povlečení z ložnice na druhé straně bytu. V malém pokoji je každý šuplík vítězství.
Naše největší dilema bylo, zda zvolit postel s pevným rámem, nebo raději pořizovat postupně. Nakonec jsme zvolili kompromis. Dětský pokoj jsme rozdělili na pracovní a spací zónu. V pracovní části stojí malý stůl a police na knihy. Ve spací části dominuje pohodlná postel. Jenže když jsme chtěli mít možnost občas nechat přespat prarodiče, nevešla se nám klasická přistýlka. Tehdy přišel na řadu click-clack mechanismus naší pohovky. Jedním pohybem se opě a vznikne rovná plocha na spaní. Syn zvládá mechanismus sám od pěti let. Ráno jen cvakne zpět a má zase pohovku.
Když jsme vybírali čalounění, dlouho jsem váhala mezi praktičností a designem. Mikrovlákno sice snadno čistíte, ale vypadá lacině. Nakonec jsme zvolili pohovku s velvet upholstery. Sametový povrch působí luxusně a děti na něm můžou malovat fixami. Omyla jsem z něj už čokoládu, džus i plastelínu. Stačí jemné mýdlo a vlhký hadřík. A ta hra světla na sametu v odpoledním slunci je paráda. Jen pozor na kočky. Pokud máte domácího mazlíčka, velvet není nejlepší volba. Drápky zanechají stopy. V tu chvíli bych sáhla raději po hrubším lnu.
Klíčem k funkčnímu kids room designu se ukázala být flexibilita. Dítě roste a jeho potřeby se mění. Batole potřebuje nízkou postel a otevřené police na hračky. Školák už chce psací stůl a uzamykatelný šuplík na tajnosti. Teenager touží po gauči na lenošení a prostoru na návštěvy. Proto jsme všechno vybírali s výhledem do budoucna. Žádné princeznovské postele ani autíčkové tapety. Místo toho neutrální barvy a kvalitní materiály. Pokud si nejste jistí, kupte bílý nábytek a oživte ho polštářky a dekami. Pak stačí vyměnit textil a pokoj vypadá jako nový. A věřte, že to ušetří spoustu peněz i nervů.
Nečekala jsem, že největší problém bude osvětlení. Malý pokoj bez oken směrem na jih je ráno jako v jeskyni. Přidali jsme proto několik vrstev světla. Hlavní stropní svítidlo s možností stmívání, ložní lampičku s úzkým kuželem na čtení a LED pásek pod policemi na hraní. To druhé se ukázalo jako geniální. Dítě si může svítit na koberec při stavění lega a my přitom nemusíme rozsvěcet hlavní světlo. Večer pak pásek funguje jako noční světlo. Pokud máte v pokoji tmavé rohy, zkuste úzká bodová světla do skříně. Když se otevřou dveře, rozsvítí se automaticky. Děti to milují a vy přestanete hledat oblečení potmě.
Poslední rada se týká bytelnosti. Dětský nábytek musí vydržet skákání, prolézání i nečekané pády. Vyhněte se dřevotřískovým deskám z levných obchodů. Po dvou letech se začnou drobit hrany. Raději investujte do masivu nebo kvalitní MDF s pevnou povrchovou úpravou. Stejně důležitý je slatted frame u postele. Laciné lamely se prohnou už po pár měsících. My jsme zvolili rám s dvojitými lamelami a nosností 150 kilogramů. Syn teď váží třicet kilo, ale až vyroste, postel unese i jeho kamarády. A pokud plánujete hosty, pořiďte pull-out sofa do předních dveří. Výsuvné lůžko se zasune pod běžnou postel a během minuty máte dvě patra. Na malé ploše je to hotový zázrak.
Když se teď ohlédnu zpátky, nejvíc mi pomohlo přestat myslet na “dětský pokoj” a začít přemýšlet o “malém bydlení pro malého člověka”. Každý centimetr musí dřít. Kombinace sofa bed s úložným prostorem a kvalitním foam mattress nám zachránila klidný spánek. A vědomí, že když přijedou hosté, za pět minut je postel připravená. Děti se mění, nábytek zůstává. Stačí ho vybrat chytře. A pokud si nejste jistí, začněte právě od postele. Kvalitní kids room design začíná vždy u místa na spaní. Ostatní se pak už jen přizpůsobí.
If you have just about any questions concerning wherever in addition to how you can work with extra-Zpravy.Cz, you are able to contact us from our web-site.
Leave a Reply